Poslední dny v Česku, jsem měl spousty synchronicit. Začal jsem vidět hodně znamení Amsterdam. Na facebook jsi mě přidala do přátel jedna žena, se kterou jsme měli společných přes 50 přátel z Ubudu a trochu jsme si začli psát. Řekla mi, že bydlí v Amsterdamu a já jen ze srandy napsal, že tam budu brzy. To jsem netušil, že o tři dny později tam opravdu budu.

Poté mi volá má kamarádka Verča a hned říká: ,, Jedeme do Amsterdamu? Našla jsem dobré lístky,, Já ji první řekl že nemůžu, že mám spousty věcí na práci a zavěsil jsem. Poté jsem si ale uvědomil, že už jsem měl tolik znamení z Amsterdamem, jen jsem to procítil a i když to logicky nedávalo moc smysl, vzal jsem telefon a řekl jsem ji jedu. Zamluvila lístky a z ničeho nic jsem byl na cestě do hlavního města Holandska, bez jakéhokoliv plánu, aniž bysme věděli, kde budeme spát. No a jak to tak bývá, když někam jedu totálně spontánně a nemám žádné očekávání, tak je vždy skvělá flow.

Na cestě za dobrodružstvím

Dorazili jsme do Amsterdamu v  7 ráno a procházeli se městem. Hned na první chvíli mě zaujalo kolik kol všude jezdí a že je to tady naprosto normální. S Verčou jsme se poté rozdělili a já aboslutně netušil, kam mám jít. Jediné, co jsem věděl, že chci poznat spirituální místa a lidi.  Žena, se kterou jsem si psal, mi doporučila místo Mahara, prý nějaký spirituální obchod a že se tam mám jít určitě podívat. Zadal jsem tohle místo do mapy a šel pěšky 40 minut. Když jsem konečně došel na místo, zjistil jsem, že mají zavřeno. Protože jsem měl hlad, tak jsem se zeptal prvního člověka, kterého jsem viděl na ulici. ,,Ahoj, nevíš prosímtě, kde je tady nějaká veganská restaurace?,, zeptal jsem se kolemjdoucí. Jelikož tato žena byla veganka, tak mi poradila naprosto přesně hned několik restaurací. Poděkoval jsem ji, když v tom jsem najednou viděl, že má tašku a na ní nápis The consciouss club. Zeptal jsem se, co to je a ona, že je to místo, kde pracuje. Já na to hned, jestli tam můžu jít s ní a ona se na mě zvláštně podívala a řekla: ,, Nechtěl jsi jít náhodou někam na jídlo?,, Vysvětlil jsem ji moji sitauci, že jsem se tady ocitl bez jakéhokoliv plánu a že bych chtěl poznat spirituální místa.

Vzala mě teda na místo, které bylo vzdálené asi 20 minut. Hned jak jsem tam vešel, tak jsem cítil, že jsem ve správný čas na správném místě. Tímto okamžikem začala flow a vše krásně plynulo. Potkal jsem se s majitelkou, která žila v Ubudu i na Koh Panghanu v Thajsku, takže jsme měli spousty společných známých. Na tomto místě jsou nejrůznější kurzy, spousty jógy, meditací a přednášek. Poté co jsi Sanne (holčina, kterou jsem potkal na ulici) vše vyřídila, jsem ji nabídl, že ji pozvu na oběd, když mi ukázala, tak super místo.

Vzala me do veganské restaurace, kde si můžete dát co chcete a zaplatit kolik chcete. Navíc je vedle stěna vděčnosti, kde napíšete, za co jste dneska vděční. V tu chvíli jsem se tady začal cítit trochu jako v Ubudu na Bali. Byl jsem teprve na dvou místech a obě semnou dost rezonovali. Poté mě vzala do organického coffeshopu a ukázala mi, kde bydlí. Hodně jsme se nasmáli a já se pak rozloučil a šel tancovat na ecstatic dance, na kterém jsme se potkali s kamarádkou Verčou, se kterou jsem sem přijel.

Tabule vděčnosti v restauraci, kde můžete zaplatit, kolik uznáte za vhodné

Když jsem vešel dovnitř, nechápal jsem co se děje. První jsem si myslel, že místo jako Ubud, kde lidé ráno chodí tancovat bez alkoholu, kde je spousty vegetariánského jídla, za které můžete zaplatit, kolik uznáte za vhodné a kde je spousty jogy, meditace a lidí, kteří tímhle žijí, není. Nicméně, když jsem otevřel dveře do klubu, byl jsem příjemně překvapen. Tancovalo tam nejméně 200 lidí, za barem byla jen voda a čaj a já se opravdu cítil jako v Ubudu. Hodili jsme hrbem, naprosto se uvolnili a já byl moc vděčný, že jsem se objevil z ničeho nic na tomto místě. Navíc jsme ani nevěděli, kde budeme spát, ale jak už to mezi těmito lidmi bývá, všichni jsou si ochotní pomáhat. Místo na spaní nám nabídl Tomáš z Rumunska, který bydlel v centru v krásném bytě. Když jsem usínal jen jsem za vše děkoval. Byl to naprosto vesmírný den. Tolik dobrodružství. Ještě ráno jsem netušil, kde budu spát, koho potkám a co uvidím. Někdy stačí jen opustit tu komfortní zónu.

Druhý den se Verča rozhodla, že pojede domů a já cítil, že tady mám ještě alespoň jednu noc zůstat a objevovat více spirituálních míst. Z jedné noci se jaksi spontánně stal týden. Ta žena, kterou jsem potkal na ulici mě nechala u sebe doma a tím že pracovala ve spirituálním centru, tak jsem s ní mohl na všechny lekce. Takže jsem zažil týden plný meditací, jógy, tance a zdravého jídla. Ukázala mi celý Amsterdam. Potkal jsem nejvíc lidí na spirituální cestě a také mám spoustu nových přátel. Z ničeho nic jsem se v Amsterdamu cítil jako doma.

Když jsem se pak podíval na čas a uvědomil jsem si, že jsem tady už týden, přál jsem si potkat tu ženu, která mě poslala první den na to místo, které bylo zavřené. Chtěl jsem jí poděkovat, protože, tím že jsem tam šel tak jsem vlastně potkal Sanne. Sešli jsme se v conciouss club a  to byla opravdu nádhera. Hodně jsme si sedli a byla moc ráda, že jsme s ní sdíleli příběh, jak jsme se potkali. Na konci jsi uvědomila, že tato situace se jí stala několikrát, že díky ní se potkalo spoustu lidí, dlouholetých přátel a nebo partnerů 🙂

S Nathalií, díky které jsem potkal Sanne

 

Thank you Amsterdam

 

Pin It on Pinterest

Share This